O kvásku a jiných radostech
Tyto “kousky” jsem před pár lety poprvé jedla u svých arménských pacientů. Dozvěděla jsem se, že to je jejich tradiční moučník vyskytující se v mnoha podobách těst (kynutých, plundrovaných, nekynutých), tvarů, ale téměř vždy s náplní připomínající naši drobenku.
Pokračovat ve čtení „Gata – tradiční arménský moučník“
Čatní se musíte naučit mít rádi. V našich končinách smíchané ovoce a zelenina do sladkokyselé chutě, navrch vše okořeněné orientálním kořením, nebývalo až tak obvyklé. Byly doby, kdy se ho ani u nás doma nikdo netknul… Jen já.
Ano, ano – časy se mění. Všude.
Pokračovat ve čtení „Broskvové chutney (čatní)“
Buchte, buchetke, buchtičke…
Zasutá a v paměti znovuobjevená vzpomínka na dětství.
U nás doma (a nejen u nás doma) byl sladký repertoár oproti dnešním domácnostem, i té mé, velmi jednoduchý. Nejčastěji se pekly kynuté moučníky.
Pokračovat ve čtení „Buchetke z Boskovštejna“
Zemlbába alias žemlovka mě provází od dětství. Moje teta Klára, bývalá zámecká kuchařka, namáčela rohlíky do smetany a přidala mnohem více žloutků i cukru. Vždycky rozinky a pokud měla, i vanilku. Nevím, jestli na zámku jedli žemlovku – spíš si myslím, že asi ne. Prostě u sebe doma si vylepšila tuhle levnou krmi na jídlo zámecké. Rohlíky namočené ve sladké smetaně jsou po upečení opravdu moc dobré, ale já používám jen mléko. Ono je stále těžší v dnešním světě vyhnat kalorie z těla zase ven…
Pokračovat ve čtení „Zámecká zemlbába od tety Kláry“
U nás je na prvním místě chleba – ničeho jiného nesníme víc. Ke snídani skoro vždy, často jako příloha. Tento jsem vymyslela pro adventní čas – prostá dobrá chuť v době očekávání.
Tento jednoduchý koláč v různých variantách je snad nejpečenější ze všech – myslím jeho hrnečkový poměr surovin a postup „nasyp, nalej a zamíchej“.
Tento jednoduchý koláč v různých variantách je snad nejpečenější ze všech – myslím jeho hrníčkový poměr surovin a postup „nasyp, nalej a zamíchej“.
Je tuze vhodný jak na plech, tak i do remosky – a tak ho sem přidávám. Někde jsem četla název „pro líné hospodyně“, ale spíš bych ho nazvala pro zaměstnané… A ženy i muže s fantazií.
Pokračovat ve čtení „Koláč pro ty, co nemají nikdy čas – 100x jinak“
