Pekla jsem chleba jako všichni – v troubě. Čirá náhoda (rozbitá nová trouba) mě nasměrovala k remosce. Koupit chleba si už nedovedu představit – dokud mi budou smysly a ruce alespoň trochu sloužit, budu ho péci. V čemkoliv a kdekoliv.
Těsto čekalo v ošatce v lednici a mě napadla spásná myšlenka – stařičká, skoro padesátiletá remoska po mamince ve sklepě…
