Banketové pečivo – recepis z roku 1955

Banketové pečivo nemělo nijak ojedinělou recepturu, ale řadilo se mezi speciální pečivo svojí velikostí.
Nejprve bych vysvětlila, co to „banketové“ znamená. Slovo banket je z francouzštiny a už se moc nepoužívá – něco jako slavnost, raut nebo dnes párty. Aby se pečivo mohl jmenovat banketka, mohlo mít různé tvary, ale malinké. Pouhých 20 gramů po upečení, praví tehdejší normy! Taková úhledná, vyrovnaná maličkost na dvě kousnutí k něčemu moc dobrému, třeba předkrmu. Schválně zvažte kousek syrového těsta o váze 25 g před upečením…

Z tohoto těsta jsou moc dobré i obyčejné lehoučké „velké“ rohlíky.

Pokračovat ve čtení „Banketové pečivo – recepis z roku 1955“

Výborný univerzální recept na housky, rohlíky, bulky a kaiserky

Tento univerzální recept na pečivo peču dlouhé roky. Ne tak dlouho jako to maminčino koláčové, protože dříve se doma rohlíky či housky moc nepekly – kupované pečivo bylo dobré a více se jedl v našich končinách chleba. Nepamatuju jako dítě, že by běžné pečivo i někdo jiný v okolí pekl. To přišlo mnohem později, až s jeho stále horší kvalitou.

Pokračovat ve čtení „Výborný univerzální recept na housky, rohlíky, bulky a kaiserky“

Zámecká zemlbába od tety Kláry

Zemlbába alias žemlovka mě provází od dětství. Moje teta Klára, bývalá zámecká kuchařka, namáčela rohlíky do smetany a přidala mnohem více žloutků i cukru. Vždycky rozinky a pokud měla, i vanilku. Nevím, jestli na zámku jedli žemlovku – spíš si myslím, že asi ne. Prostě u sebe doma si vylepšila tuhle levnou krmi na jídlo zámecké. Rohlíky namočené ve sladké smetaně jsou po upečení opravdu moc dobré, ale já používám jen mléko. Ono je stále těžší v dnešním světě vyhnat kalorie z těla zase ven…

Pokračovat ve čtení „Zámecká zemlbába od tety Kláry“