O kvásku a jiných radostech
Chléb z určité mouky má vždy specifickou chuť, vůni i barvu. Někdy méně výraznou, jindy velmi osobitou. Ze samotné mouky ruchmehl zemitou, výraznou, neskutečně dobrou. Našla jsem pšenici, která mi velmi chuťově lahodí.
Pokračovat ve čtení „Ruchmehl chléb“
Nejjednodušší chleba, který znám.
Pokračovat ve čtení „Nejjednodušší kváskový chléb“
Přiznávám bez mučení – čím déle peču, tím více si to občas zjednodušuji. Ale tak, aby to vedlo i k dobrým výsledkům.
Pokračovat ve čtení „Jednoduchý překládaný chléb“
Dlouho jsem nepekla chleba s pšeničným tuhým kvasem lievito madre. Co to je lievito madre? Zde.
Kousek starý asi dva dny jsem našla ve sklenici za jogurty, když jsem prohlížela lednici. A taky podmáslí. Skoro jsem to všechno věnovala našim slepicím, užuž… a že ještě pro jistotu přivoním. A vonělo to i to, pořád hezky jemně jako ty jogurty, kvas nebyl propadlý.
Pokud nemáte LM, samozřejmě můžete zadělat i s vaším pšeničným kváskem nebo žitný nakrmit pšeničnou moukou.
Přidávám jeden zajímavý recepis na bramborový chleba – ze syrových, hrubě strouhaných brambor. Vhodný do malé remosky. Nebo do nádoby a upéci v troubě.
Pokusy neověřené peču v malé remosce, co kdyby, že…
Chléb se záparou s ovesných vloček, alias Horečka sobotní noci
Poprvé jsem pekla tento chleba loni v létě a vím, že to tehdy bylo soužení – dělala jsem vícero chlebů, u jiného těsta 90 % hydrataci, ale fakt mi to celkově nešlo – těsto lepilo, trhalo se, nebyla to radost. Navíc bylo hrozné vedro, potila jsem se a pekla v noci. Proto ten název.
Letos se recept „vynořil“ znovu na pecnu – asi někdo zadal moje jméno a něco hledal… Pustila jsem se do něho znovu a trochu jinak.
Pan Kropáček je chleba se sýrem a bylinkami. Názvy ani moc nevymýšlím já – většinou vnučka Adélka. A to musím respektovat – dětská fantazie je úžasná a bezelstná.
Vybrala jsem výraznější sýr čedar (s eidamem si ho nedokážu představit…) a jako bylinku jsem měla vymyšlený čerstvý rozmarýn. Nebo tymián. Z toho sešlo – ani jeden k nám nedorazil a nahradila ho petrželka ze zahrady.
K tomuto receptu mě inspirovala Rose Levyová Beranbaumová a kniha Bible domácího pečení.
Chleby jsem připravovala do trouby, když mi skvěle fungovala a já ještě nepekla v remosce. Ale zcela jednoznačně se jeden bochník vejde do malé remosky.
Jeden ze synů – Matěj – má rád rýži. Lepší je napsat, že rýži miluje – uvaří si ji třeba jen samotnou, a ještě teplou sní.
„Můžeš zkusit chleba s rýží, mamko?“
Můžu…
Naučím vás jednoduchým způsobem si „stvořit“ svůj chleba a trošku se ponořit do propočtů…
