O kvásku a jiných radostech
Další varianta známých makovek… U těchto jsem použila máslo a malé množství zakysané smetany. Jsou vláčnější a déle měkké. Zakysané výrobky (pokud mám po ruce), přidávám velmi často. Třeba jen lžíci jogurtu do staré receptury nebo pár lžic podmáslí.
Pokračovat ve čtení „Makovky de luxe“
Úplně jednoduše donut = kobliha s dírou. Bývá to velmi častá svačina amerických policistů.
Americká kobliha neboli donut (též doughnut), je pečivo z kynutého těsta, tvaru plochého prstence. Smaží se ve vysoké vrstvě oleje do tmavší zlaté barvy.
Pokračovat ve čtení „Donuty“
Nebojte se kvasových vaflí. Velmi jednoduché. Udělejte si je z pšeničného kvásku nebo i žitného. Dají se zužitkovat i přebytečné kvásky při jejich zakládání. Naprosto skvělá snídaně.
Pokračovat ve čtení „Kváskové vafle“
Miluju cukety. Celé roky.
Byly časy, kdy jsem je „umístila“ snad do každého jídla…
Pokračovat ve čtení „Citrónový chlebíček s mákem a cuketou“
Bábovka je stálice (a zaručená krasavice) snad v každé kuchyni.
Tuto mám uloženou pod názvem svatební. Polévá se totiž bílou čokoládou a kdysi dávno jsem ji na nějaké svatbě jedla. Všechno bylo jinak… Nedovedu si dnes na svatbě bábovku vůbec představit. Nic to nemění na tom, že neznám lepší bábovku – i čtvrtý den (ano, čtete dobře) je stejně vláčná, jemná, nedusivá a výborná. V obou uvedených verzích.
Pokračovat ve čtení „Svatební bábovka“
Těsto akorát tučné, akorát sladké na sváteční mazance na Velikonoce.
Celé roky nějaké peču – tu přidám vejce, tu máslo, tu cukr. Nebo uberu. Velké, malé, pletené, všelijaké. Tento je slavnostní, bohatější. I velikost si můžete určit akorát pro vás.
Letos si osmiletá vnučka přivezla svůj recept. Povídali si o Velikonocích ve škole. Nakonec jsme spolu pekly ty moje, již ze zadělaného těsta. Její recept z domova také přidávám.
Pokračovat ve čtení „Jidášky pro Adélku“
Kdo by neznal palačinky… Velmi jednoduchý a rovněž velmi dobrý moučník.
Pokračovat ve čtení „Palačinky“
Na koblihy existuje receptů mnoho.
Tento je z České kuchařky od Juliány A. Fialové z roku 1969, publikovaný pod názvem Koblihy levnější tzv. „Trojky“.
Název masopust podle Jungmannova výkladu proto, že se „maso opouští, jí naposledy“.
Lidově ostatky, fašank nebo i končiny je období po Třech králích do Popeleční (Škaredé) středy. S touto dobou byla spjata řada zvyků a zábav, zejména s posledními třemi dny.
Smažení v tuku bylo pro toto období typické. Jednak bylo nejvíc zabíjaček (sádlo) a v zimních měsících se lisoval v tzv. verkách, zábojnách i olej, u nás lněný, konopný (méně makový, ořechový a slunečnicový). Od počátku 19. století i řepkový.
