Publikováno

Selské žemle

Jsem z generace vyrostlé převážně na chlebu.

Pečivo typu rohlíků a různých bulek peču samozřejmě taky. Nepohrdám! Ale opravdu si pochutnám jen na čerstvém, maximálně pár hodin po upečení, a nemusí vůbec ztvrdnout. Tady jsem velmi mlsná. Chleba mi nevadí ani dva dny starý…
A pokud se mi dostane takto čerstvého a voňavého kousku, výjimečně si ho vychutnám. Nepreferuji v pečivu přírodní kvas ani droždí – mám ráda oboje a oboje má svoji specifickou chuť. A jako všechno na světě je mnoho vyznavačů jen toho či onoho, zaručeně každý ví, co je dobré a co už ne…. Myslím, že záleží jen na tom, co komu chutná.

Pokračovat ve čtení „Selské žemle“
Publikováno

Císařské párečky v těstě

Čas od času upeču rohlíky nebo bulky. A zcela výjimečně něco jiného než tuto klasiku. Vždycky je to na přání, protože je o mně známo, že pečivo dlouhé roky téměř nejím. Ne že by mi nechutnalo, ale na prvním místě jím a miluji chleba, bez něho se prostě neobejdu. A jaksi vzhledem k věku, potřebám a zájmu zachování zdraví si musím svoji denní „krmnou dávku“ poskládat a vybrat. A pro pečivo mi už talíř nezbývá.

Pokračovat ve čtení „Císařské párečky v těstě“
Publikováno

Marssö rohlíky – cobydupky

Každý kypřící prostředek má svoji určitou dobu, za kterou těsto nakypří a to lze pak úspěšně upéci. Nejrychlejší to je s „prdopečem“, čili práškem do pečiva – zamícháte a ihned pečete…
Kypřidlo může přidat i specifickou chuť, kterou žádný jiný prostředek nemá. Této přidané hodnoty dosáhneme s droždím, ale musíme těstu věnovat čas, aby výsledek byl dobrý nebo vynikající. S kvasem je to ještě složitější…
A co dělat, když potřebujeme třeba rohlíky a ty jsou z těsta kynutého? Nejsem zastáncem „rychlého kynutí“, ale dá se to obejít jediným způsobem – přidáte do těsta více droždí. Staré hospodyně si pomáhaly zrovna tak.
Upečte tyto cobydupky, hotové a naservírované klidně do hodiny. Jsou určeny k rychlé spotřebě.

Pokračovat ve čtení „Marssö rohlíky – cobydupky“
Publikováno

Stříhané putrové bulečky I

„Skoč k Palánovi pro putro!“ volávala na mě maminka. Putra je prosím v nářečí na Znojemsku (nebo bývalo) máslo. A pan Palán byl vedoucí našeho vesnického obchodu, kde jste dostali nejen putro, mouku, cukr a jiné potraviny, ale například i vidle, hřebíky, provaz, valchu, tužky, sešity, pastelky, pero, inkoust, krém Maryna s červeným víčkem, mýdlo Jelen a pendreky… Nebo vám objednal klidně televizi Orava!

Jsou chutě, které si ihned zamilujete, třeba zrovna tu máslovou. A pak ty, na které si musíte zvyknout. Nebo taky ne.
Tak je to u nás doma s veškerým kvasovým pečením, tedy kromě chleba. Na ten jsme od mala zvyklí a nikdo neprotestuje. Kdežto na kvasové koláče nebo žemličky ne. Já mám ráda oboje. A pokud si navíc myslím, že to stojí za to, snažím se obohatit domácí repertoár silou kapek dopadajících na kámen…

Pokračovat ve čtení „Stříhané putrové bulečky I“
Publikováno

„Pansky žemličke“ od tety Anny

Žemličky, Anna a já…

Moje teta Anna, babiččina sestra, byla žena veskrze moderní a já ji obdivovala. Žádná Anča, Anina, Hanča, byla to Anna. Dáma všemi vážená a respektovaná.

Jako jediná žena v rodině si nanášela pleťovou masku z droždí nebo žloutků (já pak taky…), trhala si obočí a pečlivě si každý večer natírala pleť mandlovým mastným krém. To ale těžce nesla babička, protože Anna pobývala ve svátečním pokoji.
A tam jako jediná mohla spát v měkoučkých prachových peřinách naplněných peřím z našich husí. V peřinách určených v daleké budoucnosti do mé výbavy.
Po jejím odjezdu nesly bílé polštáře nažloutlé “mapy“ malé i velké, avšak jemně a krásně vonících po mandlích…

I jako jediná z žen v mé rodině pekla „žemličke“.

Pokračovat ve čtení „„Pansky žemličke“ od tety Anny“
Publikováno

Banketové pečivo – recepis z roku 1955

Banketové pečivo nemělo nijak ojedinělou recepturu, ale řadilo se mezi speciální pečivo svojí velikostí.
Nejprve bych vysvětlila, co to „banketové“ znamená. Slovo banket je z francouzštiny a už se moc nepoužívá – něco jako slavnost, raut nebo dnes párty. Aby se pečivo mohl jmenovat banketka, mohlo mít různé tvary, ale malinké. Pouhých 20 gramů po upečení, praví tehdejší normy! Taková úhledná, vyrovnaná maličkost na dvě kousnutí k něčemu moc dobrému, třeba předkrmu. Schválně zvažte kousek syrového těsta o váze 25 g před upečením…

Z tohoto těsta jsou moc dobré i obyčejné lehoučké „velké“ rohlíky.

Pokračovat ve čtení „Banketové pečivo – recepis z roku 1955“
Publikováno

Výborný univerzální recept na housky, rohlíky, bulky a kaiserky

Tento univerzální recept na pečivo peču dlouhé roky. Ne tak dlouho jako to maminčino koláčové, protože dříve se doma rohlíky či housky moc nepekly – kupované pečivo bylo dobré a více se jedl v našich končinách chleba. Nepamatuju jako dítě, že by běžné pečivo i někdo jiný v okolí pekl. To přišlo mnohem později, až s jeho stále horší kvalitou.

Pokračovat ve čtení „Výborný univerzální recept na housky, rohlíky, bulky a kaiserky“