Horečka sobotní noci

Chléb se záparou s ovesných vloček, alias Horečka sobotní noci

Poprvé jsem pekla tento chleba loni v létě a vím, že to tehdy bylo soužení – dělala jsem vícero chlebů, u jiného těsta 90 % hydrataci, ale fakt mi to celkově nešlo – těsto lepilo, trhalo se, nebyla to radost. Navíc bylo hrozné vedro, potila jsem se a pekla v noci. Proto ten název.

Letos se recept „vynořil“ znovu na pecnu – asi někdo zadal moje jméno a něco hledal… Pustila jsem se do něho znovu a trochu jinak.

Pokračovat ve čtení „Horečka sobotní noci“

Chléb se sýrem – pan Kropáček

Pan Kropáček je chleba se sýrem a bylinkami. Názvy ani moc nevymýšlím já – většinou vnučka Adélka. A to musím respektovat – dětská fantazie je úžasná a bezelstná.

Vybrala jsem výraznější sýr čedar (s eidamem si ho nedokážu představit…) a jako bylinku jsem měla vymyšlený čerstvý rozmarýn. Nebo tymián. Z toho sešlo – ani jeden k nám nedorazil a nahradila ho petrželka ze zahrady.

Pokračovat ve čtení „Chléb se sýrem – pan Kropáček“

Bourák

Tento velmi jednoduchý recepis se mi urodil jednoho dne v hlavě a hned napoprvé bylo na těstě vidět, že to bude skvělý chleba. Poměr kvasu, mouky a vody se mi zdál přiměřený mým potřebám a nárokům na dobrý chleba. Vůbec nevylučuji, že někdo dávno podobný poměr pekl – není možné stále dokola objevovat Ameriku, ale ten den to byl čistě nápad z mé hlavy…

Pokračovat ve čtení „Bourák“

Řepák z lásky

Mám teď období zeleniny v chlebu (což má i jisté nutriční důvody); včera přišla na řadu červená řepa. Tu má rád nejstarší syn a chleba byl vymyšlený ke kulatým narozeninám – chci mu ji nadělit v chlebu (nejen ve sklenici). A rudá řepa rovněž moc hezky vypadá na řezu. Ke grilování překvapení jako stvořené. Nebo jen tak krajíc chleba s přírodním sýrem typu žervé je mana nebeská.

Pokračovat ve čtení „Řepák z lásky“

Můj první chleba – pro začátečníky

Na začátku bývá touha.

Moje se tehdy týkala umění upéci kváskový chleba. Rok jsem visela na Pecnu (skupina pro ty, kdo se chtějí naučit péci chleba) jen přihlášená a sbírala odvahu začít. Všechno se mi zdálo zastaralé, zdlouhavé, pracné – tolik času dát jednomu pecínku! A ještě ke všemu ta slova jako rozkvas – který navíc trvá třeba i 12 hodin. Celá věčnost, než vůbec začnu! Autolýza, hydratace atd. Ne že bych neporozuměla jejich významu, ale proces přinejmenším nepraktický…

Pokračovat ve čtení „Můj první chleba – pro začátečníky“