Povidla z pomalého hrnce

Povidla byla základem každého špajzu a typickým venkovským způsobem zpracování ovoce. Nesměla v žádné domácnosti chybět.
Některé prameny uvádí, že byla známá v našich zemích již od panování Karla IV a pochází z balkánských zemí, s největší pravděpodobností dnešního Srbska.

Nejčastěji to byla švestková, švestky rostly všude. V podstatě si je můžete uvařit z jakéhokoliv ovoce. Na koláče a do buchet učiněná lahůdka.
Tedy byla. To, co koupíte v obchodě, už takové není. Švestky se nechaly projít prvními podzimními mrazíky, až měly tzv. „scvrklé prdelky.“ Tímto procesem zesládly a vůbec se nemusel přidávat cukr.

Práce je to dlouhá…
Vařila se na okraji plotny po celý den nebo v kotli na dvorku, rovněž dlouhé hodiny, dokud se neodpařily, typuju, tak 2/3 vody.
Brzy ráno se pod kotlem zatopilo. A protože v plném kotli by míchadlo nikdo neutáhl, postupně se švestky přisypávaly. I tak se ke konci vaření „míchači“, muži i ženy z celé rodiny, s hustými povidly dost nadřeli. Byla zdrojem cukru na zimu, zrovna jako křížaly, ne každý měl med.

Houstnoucí povidla sem tam vystříkla a pálilo to jako čert. Byla hustá a černá jako tér. Stejná si můžete vyrobit i vy. Dědeček to nesnášel, protože pokud se vařila v kuchyni, musel po „akci“ celou vybílit, aby na posvícení nebo Vánoce bylo čisto. Ale nikdy neřekl, „nevařte ten černé sajrajt“, protože věděl, jaká to je dobrota. I namazaná na chlebě výborná.

Ti starší si pamatuji, jak v létě na silnicích tál asfalt (tér) v místech, kde ho cestáři málo posypaly štěrkem při opravách. Ta povidla vypadají stejně. S tím rozdílem, že když se od nich ušpiníte, dají se olíznout. Ale taková noha od téru, když jste do něj šlápli, nejen bolela, ale i dlouhé desítky minut (ba někdy i hodiny), se potírala a „odmáčela“ sádlem…
Nic jiného lepšího doma nebylo, co by to černé lepidlo postupně rozpustilo.

Povidla vydržela i několik let v kamenném hrnci ve sklepě, který se přikryl a povázal plátýnkem. Nic víc – vytvořil se přirozeně škraloup jako poklička proti napadení mikroorganismy. Postupným vysycháním byla tak hustá, že se musela doslova dolovat z hrnce – odsekávat a pak zředit.

Já jsem si kdysi zakoupila na podobné akce tzv. pomalý hrnec o obsahu 5,6 litrů. Energeticky nenáročný, platby za elektřinu rozhodně nestoupnou. Je to bezvadná věcička, která vaří na nižší teplotu a dlouhý čas. U povidel velmi dlouhý, suma sumárum: skoro celý den. Ale – téměř bez práce.
Foto hrnce, tento se již nevyrábí. Ale najdete v obchodech mnoho jiných krasavců.
Jak na to? Recept a postup níže…

Já mívám většinou švestky letní, ne tak sladké, přislazovala jsem. Dělám to vždy, švestky jsou totiž pokaždé jinak cukernaté, někdy až kyselé. A pokud je ve švestkách cukru málo, slouží ten přidaný i jako konzervant pro trvanlivost. S kořením velmi opatrně, ať nepřebijete chuť švestek.
Někdy se do povidel přidává i ocet. Ten má snad zabránit připalování; jiný zdroj uvádí, že změknou slupky… Někdo má pocit, že s octem jsou povidla ostřejší – nechávám to na vás, zda přidat ocet či ne. Dělám to i to.

Recepis

Suroviny

Na povidla – pro hrnec o obsahu 5,6 l

• 3,5 kg švestek /jiného ovoce – váha bez pecek a nejedlých částí
• 700-1150 g cukru / na 1 kg ovoce 200-300 g, regulujte dle sladkosti a vlastní chuti
• 1 lžička mleté skořice
• ¼ lžičky mletého hřebíčku
• ¼ lžičky mletého badyánu
• ¼ lžičky muškátového květu
• 160 ml octa /40 ml na 1 kg švestek – lze vynechat

Koření nemusíte dávat vůbec žádné nebo dle vlastní chuti a opravdu jen „na špičku nože“.

Na dokončení

• 6 skleniček 320-370 ml
• 6 víček
• nálevka
• naběračka
• stěrka

Vše důkladně omyjte, nejlépe vyvařte.

Finální postup

Švestky (či jiné ovoce, například broskve, meruňky, jablka, hrušky nebo jejich směsi) omyjte a vypeckujte (zbavte nejedlých součástí). Neloupu žádné z nich, jen důkladně omyji. Můžete použít rozpůlené nebo namlet hrubě jako sekanou. Lépe se vejdou do pomalého hrnce, ale není to nezbytně nutné.

Varianta I
Ovoce rovnou vložte do varné nádoby pomalého hrnce a zasypte cukrem s kořením, nemíchejte, přiklopte poklicí a zapněte. Můžete přidat i ocet.
U cukru se řiďte i chutí – množství lze upravit. Dejte nejméně 90 g na 1 kilo ovoce.
Někdo použije z koření pouze skořici celou, 2-3 „klacky“, na konci pak vyndá. Občas se polámou a zůstanou kousíčky v povidlech. Já raději mletou.

Varianta II
Dejte ovoce do ve velké mísy, zasypte cukrem a kořením.

Promíchejte vše rukou nebo vařečkou, rukou to však jde mnohem lépe. Kdybyste natrefili na ty podzimní slaďoučké, mrazem přešlé švestky, sladit nemusíte vůbec.

Přendejte do pomalého hrnce – bude plný. Můžete přidat i ocet. Přikryjte poklicí a zapněte na stupeň I a nastavte časovač na 8 hodin. Můžete jít klidně spát, obsah se postupně bez vaší pomoci rozvaří. Druhý den ráno pokračování…

Asi za 8 hodin rozměklé švestky – spíš něco jako polévku – rozmixujte ponorným mixérem přímo v hrnci. Kdybyste zaspali a vařili hodin 10nebo 12, nic se nestane.

Přepněte na stupeň II a časovač na 12 hodin. Ano, 12 hodin. Možná jich bude stačit jen 10, ale v každém případě se musí odpařit cca ¾ vody ze samotných švestek. Každá značka hrnce pomalí trochu jinak.
Z celkového množství 3, 5 kil švestek a 1,225 kg cukru, bude cca 6 skleniček
po 300-350 g povidel.

Nechte zcela odkryté a asi každou hodinu promíchejte. Zpočátku si nemusíte budoucích povidel všimnout i hodiny dvě.

Budete postupně sledovat, jak hmoty ubývá a houstne. Poslední 2-3 hodiny krátce zamíchejte po 20-40 minutách, hlavně od od krajů, tam se švestky nejvíce provařují.

Vařte tak dlouho, dokud se nezačne za vařečkou tvořit cestička – viz foto.

Horké naplňte pomocí široké nálevky do čistých suchých sklenic a zavíčkujte. Pomozte si třeba i stěrkou seškrábat zbylá povidla ze stěn hrnce. Hustá povidla nepřevracejte, špatně se vrací zpět na dno sklenice. Víčka chytnou i tak. Dbejte na čistotu hrdel sklenic – před uzavřením důkladně otřete.
Pokud chcete mít na tuty jistotu, že se nezkazí – a nezkazí (nebo máte špatné zkušenosti se zavařováním), můžete sterilovat na 90°C 20 minut.  

U jiného ovoce postupujte stejně, jen si vždy upravte váhu cukru dle sladkosti. Zde na fotografii jsou pokrájené broskve.
Ty jsem cukrem pouze zasypala, přidala 200 g na 1 kg kilo ovoce. A koření – skořici, kardamom, hřebíček a badyán. Pouze na špičku nože. Opatrně!

Hotovo… Broskvová povidla jsou velmi jemná, ráda mažu i na pečivo.

Ať se dílo podaří!
Vaše Lida ❤