Podmásloví zajíčci

Zajíčci číslo II…

Pátrala jsem pátrala, když jsem se tak vehementně pustila letos zrovna do zajíců…, a zjistila, že zajíček má pravděpodobně původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara. Avšak například v byzantské ikonografii představoval zajíc samotného Krista.

Symbol zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.

„Děkuju, Beránku, marně jsi neumíral,“ zpíval před léty Karel Kryl.
S věkem se více zamýšlím nad smyslem svátečního i běžného života. Můj pohled mi přináší nutnost usilovat o harmonii na „trnité cestě“ bez velké každodenní spotřeby.
I potřebu vyvažovat misky vah duchovních a praktických stránek života.
Mám jistou naději ve velikonočním Kristově poselství – v oběti, smrti a znovuzrození, zániku, ale také neustálé opakující se obnově.

Všeobecně naše „svátkování“ z tradic ubralo to nejdůležitější – zklidnění, zamyšlení, sounáležitost rodiny a všech lidí kolem nás. Uplatňuje se spíše materiální stránka, tedy hojné stolování a velké obdarovávání sladkostmi.

Běžně peču (a ráda) zcela obyčejné nenáročné věci. Můj nejčastější „zákusek“ je chleba namazaný džemem z ovoce, které se urodilo na naší zahradě. Tento krajíc nevyměním ani za croissant nebo dort.
Sladkosti plné cukru a másla peču velmi sporadicky, vždy se s někým rozdělím. Mám je taky ráda, ne že ne! Sním pouze kousek. Držím se stále více zásady „všeho s mírou a ne každý den“.

V tomto receptu jsem zvolila poměry vhodné pro ty, kteří si nemohou dovolit sníst všechno jako já nebo prostě přemíru tuku a cukru nemají rádi.
Nechci, aby se mi zajíci usadili navždy v pase nebo na jiných, naprosto nevhodných místech…

Jsou s podmáslím a méně sladcí – s medem. Rovněž méně tuku, ale vláční jsou i druhý den. Tyto se dají péct celoročně. Třeba jako bulky nebo housky či makovky.

Recepis

Nejprve si vyndejte v předstihu alespoň dvou hodin suroviny, aby se ohřály na pokojovou teplotu. To je pro zdárné kynutí dosti důležité. Z tohoto množství bude 12 zajíčků o váze cca 80 g.

Suroviny

560 g hladké pšeničné mouky
120 g podmáslí
90-110 g vody g vody
25 g čerstvého droždí nebo 10 g sušeného
70 g medu
70 g hodně rozměklého másla
1 vejce a 1 žloutek
5 g soli
1 vanilkový cuk
1 lžičku citronové nebo pomerančové kůry

Na zdobení

oči – rozinky nebo drobné sušené ovoce, popřípadě nějaké koření
uši – hranolky mandlí
na tělo – perlový cukr nebo semínka
1 rozšlehané vejce na pomazání zajíčků

Finální postup

Do hrnku nebo mísy si nadrobte droždí, přidejte lžíci cukru a zalejte vlažným podmáslím. Rozšlehejte metličkou a nechte vzejít 10-15 minut.

Do mísy robota nalejte vzešlé droždí, vodu (ne všechnu, tak 30 ml si nechte na doladění těsta), máslo, med, přisypte cukr a rozklepněte vejce i žloutek. Vše opět prošlehejte do kompaktní tekutiny.
Nyní přisypte mouku, do které jste zamíchali sůl a citronovou kůru.

Nechte hníst robot asi 10-15 minut, dokud těsto nebude vláčné a lesklé. Popřípadě během této doby dolejte zbylou vodu, je-li těsto tuhé.
Dobře vyhnětené těsto by se nemělo chytat stěn mísy. I tento krok bude ve výsledku poznat ve vláčnosti u pečiva.
Pokud nemáte robota, vařečka udělá rovněž dobrou práci, ale tady budete potřebovat dobré svaly (třeba ty manželovy), protože ručně to chce nejméně 20 minut svižného hnětení. Jinak se čas protáhne nejméně na ½ hodiny…

Těsto v míse přikryjte a nechte zvětšit do dvojnásobku, což potrvá asi 1 hodinu, možná i déle. Důležitá není délka času, ale zdvojnásobení těsta.

Vykynuté těsto vyklopte na pomoučený vál.

Rozdělte na 12 kusů o váze přibližně 80 g. Já rozvažuji, rovnoměrněji se tvary upečou. Ale záleží jen na vás – vůbec nevadí, že nebudou mít zajíci jednotnou velikost; v přírodě běhají zajíci různí…
Na fotce nerozváženo – olalá – celkem jsem to z půlky těsta trefila!

Kousky těsta nechte tak 10 minut odpočnout. Těsto se „uvolní“, znovu zvláční. Pokud budete zpracovávat ihned, může se trhat.
Pak z každého vyválejte kouličku – jako byste motali buchty, pouze bez náplně.

A něco o mně…
Zde jsem dovážila přesnou váhu těsta na gramy. Klid… Dělat to fakt nemusíte.
Máme různé úchylky.

Nechte kouličky znovu odpočinout, teď asi 5 minut, protože ty první vyválené se už k 10 minutám odpočinku blíží.
Nyní je rozválejte asi na 25 cm dlouhého hada. Oddělte asi ¼ z délky – budoucí hlava.

Tento uříznutý kousek na silnější straně mírně zaoblete a tu tenčí do 2/3 nařízněte a oddělte trochu od sebe. A máte uši.
Tělo je také velmi jednoduché – přehodíte konce přes sebe, jako byste chtěli udělat uzel, ale nezavážete.

Hlavičku přimáčkněte k tělu.

Nebo můžete zvolit další způsob tvarování – zavinout tělíčko jako šneka.

Rozmístěte zajíčky v patřičné vzdálenosti na plechy vyložené pečícím papírem a nechte asi 20 až 30 minut znovu nakynout.
Můžete přikrýt fólií, ale takto krátké dokytí na velkých plechách nepřikrývám, pečivo nestačí u nás oschnout.

Rozšlehejte vejce s trochou mléka a zajíce potřete. Jako oko poslouží rozinka nebo koření, do oušek hranolky mandlí. Vtlačte ozdoby s jistou razancí nebo vypadnou kynutím ven.
Rozinky navíc mají tu nevýhodu, že se občas nafouknou nebo vysuší a nevypadají moc hezky. Vizuálně je možná lepší třeba hřebíček zapíchnutý do těsta.
Posypejte cukrem nebo semínky i záda zajíčka.

Nebo…

Pečte ve vyhřáté troubě na 180 °C přibližně 15 minut.

Takto krásnou střídku má dobře vykynuté i upečené těsto.
Skoro se studem píšu, že jsem utrhla na focení jednomu zajíčkovi hlavu …

Přepočet pro ty, co pečou jen z kvásku