Občas mě okolnosti nebo přátelé (někdy obojí) zavedou na mně neznámá místa.
Navštívila jsem jedno velmi zajímavé – Košíky u Uherského Hradiště.
Uvítali nás milí lidé – správkyně vesnického muzea (rovněž knihovny) Kateřina Ondrová a její manžel Marek Ondra.
Mají tam Komunitní centrum. V něm muzeum s věcmi, které k životu na moravské vsi patřily. A pec!
A to je ta „věcička“, která mě tam zavedla. Viděla jsem ji v provozu – pekli jsme osúchy, frgále a chleba – vše z přírodního kvásku. Chtěla jsem vidět, jak to fungovalo a může fungovat i dnes.
Košíky
Když jsme dopoledne přijeli, pec už byla skoro vyhřátá. Starým způsobem – vnitřek vyhřívají zapálená polena dřeva na zhruba 250 – 300°C. Trvá to asi 4 hodiny. Kupodivu polen stačí 7-12 ; dle okolní teploty a „tahu“ pece.
Nedohořelá zbylá polínka se před pečením vyhrnou pohrabáčem ven; pec se vymete a už je možné začít sázet chleba nebo cokoliv, co si chcete upéci.
Prvně jsme pekli osúchy – dobrota veliká. Jsou to placky z chlebového těsta, varianta sladká i slaná, my se škvarky. A až se upečou, ihned se potřou rozpuštěným sádlem s česnekem. Ach, to je vůně – sliny se sbíhají…
Mezitím jsme si přímo na plechách vyváleli frgále, pomazali náplněmi, nechali „odpočnout“ a také upekli.
Chleby v ošatkách už měla Kateřina připravené, kynuly– my jsme byli tentokrát jen diváky. Líbilo se mi, že je nařezává a zdobí přes šablonu – má oblíbená činnost doma u mých chlebů. Marek na dlouhé lopatě sázel do pece. Byla znát souhra obou. Říká se tomu „radost se podívat.“
A ještě ozdobit…
Atmosféra úžasná – všichni jsme si byli něčím blízcí. Vrátila jsem se v duchu domů, do dětství. Jsem přesvědčená, že společná práce rukou a radost z ní sbližuje lidi více, než cokoliv jiného.
A čas…
Nic nebylo dříve hned a vlastní práce se do popelnic nezahazuje. Co třeba všechno se člověk nedozví o tom druhém při bezeslovném podání ošatky s chlebem… Stýská se mi po těch časech.
A vůně chleba…
Na kamnech stálo již uvařené kyselo pro nás hosty. Kyselo se má totiž odležet – teprve pak se všechny chutě důkladně prolnou. S osúchy to je dobrota převeliká.
A na závěr našeho společného díla a radostného setkání káva; k ní frgále (na které jsem přiložila prací i vlastní ruku ).
Ráda bych ještě napsala, že Kačenka zde pořádá pekařské kurzy – kdybyste se chtěli přihlásit odkudkoliv skupina 4-5 lidí, můžete! Doporučuji jako relax a smysluplně strávený čas s úžasnými lidmi.
Kontakt zde.
Líbí se mi, že i místní pořádají komunitní pečení – domluví se a kdo chce, přinese si chleba a upeče ve vyhřáté peci.
Přidávám recepisy – tentokrát není ani jediný můj – jsou od Kačenky Ondrové, jak je ona sepsala.
Osúchy (podplamenice)
Kváskem zaděláme těsto – podobně jako chleba, ale o něco řidší.
Až je skoro vypracované, vmícháme do něj na menší kousky nakrájené škvarky a necháme kynout – stejně jako chleba.
Z těsta po nakynutí na lehce pomoučeném stole tvarujeme placičky podobně jako na langoše, ale menší.
Pečeme v troubě vyhřáté na 220°st., cca 15 minut, dokud nejsou pěkně do červena.
Ihned po vytažení z trouby potíráme sádlem s rozetřeným česnekem.
Dá se udělat i sladká varianta – v tom případě nemícháme do těsta škvarky, ale např. sušené ovoce, nebo ho poklademe na placičky.
Můžeme i pomazat povidly nebo marmeládou. Po upečení sladké osúchy potíráme rozpuštěným máslem.
Kyselo
Nakynutý kvásek rozmícháme s vodou a pomalinku zahříváme, dokud nezavře. Opravdu velmi opatrně, rychle se připaluje.
Oloupeme několik brambor, nakrájíme na malé kousky a dáme vařit zvlášť se solí a kmínem.
Do jiného kastrolku dáme vařit sušené houby, lehce osolíme. Nebo použijeme smaženici z čerstvých či zamražených. Nakládané kyselé spíš nepoužívat, moc přebijí ostatní chutě.
Na pánvi osmažíme cibulku do růžova, s troškou kmínu a soli. Na osmaženou cibulku klepneme 2–3 vejce, lehce promícháme a necháme osmažit. Děláme z toho spíš omeletu, moc nemícháme. Po usmažení nasekáme vařečkou na kousky.
Když máme kváskový základ rozvařený (měl by být hustý), rozředíme ho vodou z brambor, přidáme i i uvařené brambory, houby (vodu z vaření hub ne) a usmažená vajíčka.
Po smíchání dochutíme koprem, dosolíme. Když to vydržíte, nechte kyselo před podáváním pár hodin naležet.
Frgále
Suroviny
- ½ litru mléka
- hladká mouka
- 1 vanilkový cukr
- ¼ kg rozpuštěného sádla (ne horkého!)
- kvásek
Finální postup
Přisypávat hladkou mouku a mísit tak, aby vzniklo hladké, mírně lepivé těsto.
Necháme ho kynout 6 až 10 hodin. Po vykynutí přemístíme, rozdělíme na 4 díly a necháme dále kynout další hodinu. Rozválíme na plech, kde odpočívá.
Náplň (tvaroh, mák, povidla + posypku) na těsto dáváme těsně před pečením v peci (nebo troubě rozpálené alespoň na 220–250 °C).
Pečeme do červena. Vychladlé poléváme rozpuštěným máslem s rumem.
Ať se dílo podaří – pokud se do některého z receptů pustíte.
Vaše Lida ❤
Úžasní lidé, nádherná pec, pečení s otiskem dávných časů…a ta pohoda! 🙂
Krásný článek!
Děkuju. ❤️
Kyselo s čerstvými houbami není ono
Ale kyselo bylo moc dobré. 🙂
Dobrý den Lído,
pekla jsem podle Vás už hromadu chlebů a všechy jsou vynikající. Moc děkuji za Vaši práci s blogem a velikou inspiraci. Zrovna mi kynou “staří přátelé”, těším se…
Omlazuji pšeničný kvásek a napadlo mě přebytek použít do kysela. Co myslíte, půjde to? Nebo je potřeba žitný?
Kolik se vlastně kvásku do základu kysela používá?
Já myslím, že půjde, je také nakyslý… Bude to jiná chuť, ale pozná to někdo? 😁
A děkuju!